Vánoční samolepky do adventního kalendáře

Letos už Matýsek Vánoce vnímal jinak než loni. Strašně se těšil a pořád se nás ptal, když už budou. Každé ráno otevřel očíčka a přišel se mne do postele zeptat, jestli už dneska přinese Ježíšek dárečky. Po čase jsme z toho vysvětlování byli všichni už unavení. Co s tím? Jak mu to vysvětlit, když ještě nechápe pojem času?

Na netu jsem si našla tyhle krásné obrázky.

Nastříhala jsem je na jednotlivá políčka a manžel je podlepil oboustrannou lepící páskou, takže z nich vznikly  krásné samolepky. Do každé kapsičky adventního kalendáře jsem mu vložila jeden obrázek a do kalendáře, který nám doma visí na stěně, jsem do políčka Štědrý den nalepila obrázek s vánočním stromečkem. Každé ráno si pak jeden obrázek nalepil do kalendáře, a tak získal představu, kdy přijdou Vánoce, podle toho, kolik má ještě v kalendáři volných políček před stromečkem. Fungovalo to. Pochopil to.

Předávám nápad i obrázky dál. Třeba to někdo příští rok využijete.

Jesličky

V místním kostele Narození panny Marie je vždy na Vánoce až do Tří králů k vidění krásný Betlém. V loňském roce jsme tam Matýska vzali a on byl nadšený. Letos už se ptal sám, jestli se zase na ty figurky půjdeme podívat. Takže jsem o prvním vánočním svátku vyrazili do kostela. Je to moc krásná procházka lesem. Cestou jsem si povídali a zpívali koledy.

V kostele právě zpívala koledy místní country kapela Macechy a jejich přátelé. Bylo to moc krásné. Akustika v kostele je skvělá, takže vánoční koledy tam zněly opravdu kouzelně. Díváte se na jestličky a celým vaším tělem proudí vánoční atmosféra. Na konci rozdávali všem krásně nazdobené perníčky, což s nadšením ocenily hlavně děti.

A tady jsou. Nádherná práce.....:-)

Původně se prý v kostele vystavovaly dvoje jesličky. Dnes už je to směs vybraných postaviček z původních dvou. Před lety dokonce někdo jedny ukradl. Naštěstí se po čase všechny figurky našly pohozené na louce u lesa nedalo od kostela. Jednání některých lidí je opravdu zarážející.....:-(

Už se těšíme na příští rok, kdy je zase uvidíme.

Zachráněné Vánoce

Předem bych ráda všem poděkovala za milé komentáře a podporu, která pro mne opravdu moc znamenala. Když byl prcek připojený na přístrojích, já seděla na posteli a hlavou se mi honily různé myšlenky. Blížil se Štědrý den a já ho strašně chtěla strávit doma s manželem a oběma kluky. Naštěstí jsem měla sebou notebook a díky němu jsem byla v kontaktu se svými virtuálními kamarádkami, dobrými dušemi, které mě dokázaly podržet a podpořit v tu pravou chvíli. Už i při prohlížení všech těch krás, které jste za poslední dny stvořily, holky moje šikovné, jste mi dovolily na chvíli zapomenout na vše kolem mne. Takže ještě jednou díky.

Věděla jsem, že když se maličký nezlepší, budeme tam muset zůstat na Štědrý den oba, protože bych ho tam nikdy nenechala samotného tak, jak mi navrhovali. Ale brouček se moc snažil. V neděli ho odpojili z kyslíku a pozorovali, jak bude reagovat. Protože je to veliký šikulka, zvládl to dobře a v neděli večer nás pustili domů. Určitě si umíte představit tu obrovskou radost v celé rodině. Doma nás nadšeně vítali. Do třech do rána jsem se snažila dohnat, co se dalo, i když už se toho moc nedalo stihnout. Dárky jsme ale dobalili, stromeček nastrojili. Všechno jídlo mi dali moji rodiče, za což jsem jim moc vděčná a nikdy jim nebudu moci dost poděkovat, jak se o nás pěkně starají.

Takže to mělo šťastný konec a Vánoce se nám vydařily. Zasedli jsem společně ke štědrovečerní večeři a potom jsme si rozbalili dárečky, které nám tam Ježíšek nadělil. Pohled na zářící dětská očíčka je opravdu k nezaplacení....:-)

Vánoční pozdrav z nemocnice

Včerejší den byl dalším důkazem toho, že člověk si nemá dělat žádné plány. Alespoň u mne to tak je dost často. Naplánovala jsem si, jak v pátek upečeme s Matýskem dort pro Šimonka k sobotnímu svátku, zabalíme mu společně dáreček a večer si vlezeme všichni do jedné postele a budeme koukat na pohádku Říše hraček. Na sobotu jsem si naplánovala balení dárků, konečný úklid po stěhování a také to, že krásně nafotím kluky ve vánočním duchu, abych mohla rozeslat známým přáníčka k Vánocům a vám tady na blogu.

A jak to dopadlo? Šimonek měl ráno problémy s dýcháním, kašlal, byl bledý a zvracel. Takže cesta do nemocnice, kde si nás rovnou nechali na pozorování. Já tu teď sedím, dívám se na něho, jak je připojený na přístrojích a inhalátoru, a myslím na Matýska, který je doma s tatínkem. Doufám, že se nám chlapeček vylepší natolik, že nás zítra nebo nejpozději na Štědrý den ráno pustí domů, protože si Vánoce v nemocnici nechci vůbec připustit- bez vánoční pohody a klidu, bez mého milovaného broučka Matýska, bez manžela. Loňské mi zkazily problémy v těhotenství, tak jsem se na letošní, kdy budeme celá rodinka pohromadě, strašně těšila. Hlavně na ta rozzářená očíčka, jak uvidí stromeček a dárečky.

Teď to vypadá beznadějně. Ani nemusím psát, jak špatně na duši se cítím, a jak je mi do pláče.

Přejeme všem krásné a pohodové Vánoce.

Tak na nás, prosím, v tento vánoční čas myslete. Děkujeme.

Plotry Silhouette Cameo a Portrait

Tak takového mazlíka bych ve své dílničce klidně uvítala.


Ty, co ho znají, jistě souhlasí. Dámy, kterého ještě neznají, se s ním rády seznámí. Má tolik možností využití, že si každá tvořilka-šikulka přijde na své. Na podrobnosti a videa můžete juknout na stránky Silhouette.


Dá se sehnat i v České republice, ale ta cena je zatím mimo mé momentální možnosti. Třeba, když budu poctivě střádat, tak si na něho našetřím.....:-)

Slaďoučký mini kalendář na rok 2013

Tenhle sladký mini kalendář jsem našla na stránkách Amy Moss, kde je volně ke stažení. Určitě k ní zavítejte, je tam toho spousta k vidění.....:-)



Já už jsem si ho vytiskla na bílé čtvrtky a vystříhala. Teď přemýšlím, jak s ním naložím.



Možná ho nahoře proděruji a svážu provázkem, aby byl pěkně otáčecí. Pak už jen stačí z kousku bílé čtvrtky udělat stojánek jako ke stolnímu kalendáři a mám hotovo....:-D



Ať je i váš příští rok slaďoučký jako tenhle kalendář......krásný den.....:-)

Jak jsem psala Ježíškovi

Ano, ano. I já, ač už věkem dost poznamenaná, píši každý rok Ježíškovi dopis. Ráda se nechávám překvapovat, ale tohle je opravdu velmi praktické a osvědčilo se to, protože tím "někomu" ubude kopa starostí a přemýšlení a já zase pod stromečkem najdu to, co se mi právě hodí a co určitě využiji.

Letos můj dopis začínal asi nějak takhle:

Milý Ježíšku,

protože jsem letos skoro vůbec nezlobila, tak si myslím, že si nějaký ten dáreček zasloužím. Kdybys náhodou trochu tápal v tom, čím mi udělat radost na Štědrý den pod stromečkem, tady máš několik nápadů, aby jsi se nemusel dlouho trápit přemýšlením. Výběr nechám na Tobě, ale určitě budu mít radost ze všech Tvých dárečků, i když nebudou z tohoto seznamu.

Nejvíce si přeji očkování proti dětské obrně z Dárků pro život UNICEF.

Potom by se mi určitě hodila moskytiéra od UNICEF. Ta malárie v Africe je fakt prevít.

Pak už následoval výpis nechutně materialistického rázu.....chi, chi, chi....:-D

A tak prosím, zkuste někomu nebo sobě nadělit právě takový dárek. Mám to už odzkoušené a věřte mi, že na Štědrý den u rozsvíceného vánočního stromečku a v kruhu své rodiny vám těch pár řádků na darovacím certifikátu UNICEF opravdu rozzáří oči a zahřeje u srdíčka, když si uvědomíte, že jste někomu pomohli nebo že jste právě někomu dokonce zachránili život. A to stojí za to....:-)

UNICEF - DÁRKY PRO ŽIVOT

Dýňové sušenky (placičky)

Další z dýňových receptů je tady - tentokráte dýňové sušenky. Ale nejsou to takové ty křupavé a drobivé, ale krásně měkoučké a nadýchané placičky, které dobře chutnaly a krásně provoněly celý byt. Jen si to představte....venku pošmourné deštivé počasí, doma teploučko, zapálené svíčky, Enya and Winter Came a kuchyní se line vůně hřebíčku a skořice......krásná představa.....tak si to vyzkoušejte také.......:-)

Co budeme potřebovat:

260 g polohrubé mouky
1 1/4 lžičky prášku do pečiva
1 lžička jedlé sody na pečení
1 lžička mleté skořice
1/4 lžičky mletého zázvoru (Já dala půl lžičky, protože mám ráda jeho štiplavou chuť.)
špetka mletého hřebíčku
špetka soli
2 vejce pokud možno pokojové teploty
200 g cukru ( Použila jsem opět hnědý cukr. V původním receptu je 260 g, ale to mi přijde strašně moc, tak jsem ubrala a výsledek byl moc dobrý. Myslím si, že kdybych tam nechala to původní množství, bylo by to přeslazené. V tom případě je ale nutné přidat mouku. Navíc jsem ještě přidala hrst posekaných sušených brusinek, které se mi tak chuťově osvědčily u dýňový scones.)
120 ml slunečnicového oleje
1 lžička vanilkového extraktu
200 g dýňového pyré (V minulém receptu jsem psala, jak si ho vyrobit.)

Troubu předehřejeme na 180 °C.

Ve větší míse klasickou metličkou řádně promícháme mouku, pečící prášek, jedlou sodu, koření a sůl.

Ručně nebo pomocí mixéru vejce společně s cukrem šleháme, dokud směs není světlá a nadýchaná.

Pak přidáme olej, vanilkový extrakt a dýňové pyré. Pomalu po lžících přidáváme moučnou směs. Nakonec jsem přidala hrst nasekaných sušených brusinek, aby těsto nebylo tak řídké.







Polévkovou lžící uděláme na plechu několik stejných hromádek.











Já jsem ubrala cukr a zřejmě jsem nedala dostatek mouky a brusinek, takže moje těsto je řidší a rozteklo se. Ale vůbec ničemu to nevadilo. Když dodržíte původní recept, vytvoříte lžící menší hromádky, které se vám roztečou do stran až při pečení. Mě se roztekly hned, ale při pečení už se tolik nezměnily, takže je to vlastně úplně jedno.....:-)







 Pečeme při 160 °C cca 15-18 minut, dokud není jejich povrch krásně zlatavý a středy nejsou na dotek sice měkké, ale nelepí se na prst. Necháme chvíli na plechu a pak přendáme na mřížku vychladnout. Délku pečení je třeba přizpůsobit své troubě.

Získáte tak spoustu krásně
nadýchaných a měkkých sušenek. A ta vůně....:-)

DOBROU CHUŤ.

PS: Jo a tady je ta Enya!!!