Polštářek pro kamarádku

Polštářek jsem dneska předala kamarádce k jejím kulatým narozeninám, tak vkládám jeho fotečky i sem.

Bohužel sem těch příspěvků moc nedávám, protože máme hodně cvičení a péče o naše nedonošeňátko

mě plně zaměstnává, že stěží urvu čas pro toho našeho staršího broučka. Ve zbytku času se snažím, abychom nezemřeli hlady a ve špíně.......:-D

Černou a bílou látečku jsem koupila už před nějaký časem u Dáji Juráňové.

Fialová látečka je z kolekce Bazaar Style a koupila jsem ji od Ivanky.



Pěkně jsem to prošila na stroji růžovou a fialovou nitkou.

Zadní strana polštářku.

Jojo, mašličky.....to je moje......:-D

Řekla bych, že kamarádku potěšil a že se jí líbil......:-D 



Konečně také nějaký ten polštářek

Mamince jsem udělala vloni k narozeninám polštářek kulaťáček (viz. jeden z mých předchozích blogů).

Protože mě už nějakou dobu uháněla, že by chtěla další polštářky ve stejných barvách, aby jim to doma na pohovce krásně ladilo, rozhodla jsem se spáchat něco k Vánocům. Nadchnul mě Ivančin návod v zářijové Marině, a tak vznikli tito dva krasavci.

Vypadají stejně, ale zdání klame. Protože jsem stará popleta a špatně jsem se koukla, uspořádala jsem dílky na druhém polštářku jinak. Teď samozřejmě všem říkám, že to byl záměr....:-D

Na nějaké složitější prošívání si stále netroufám, takže jsem obšila jen ty malé čtverečky tmavě šedou a starorůžovou nitkou.

Jejich zadní strany jsou také jiné, protože nebylo dost potřebné látečky.

Mašličky, mašličky.....to je moje.....:-D

Protože jsou ty přední strany polštářků podložené termolínem, jsou takové krásně pevné, drží tvar. Moooooc se mi to líbí.....:-D

Maminka z nich měla velikou radost. Táta už menší. Když si na jeden chtěl lehnout, dostal od mamky pěkně vynadáno....:-D

Taška Bellet pro kamarádku ke kulatinám....:-)

Jedna obří Bellet pro kamarádku k jejím padesátinám.

Jakmile jsem dostala od své kamarádky a bývalé kolegyně pozvánku na oslavu jejích kulatých narozenin, bylo mi hned jasné, jaký jí dám dáreček. Má rádá velké prostorné kabelky, takže moje volba ihned padla na Bellet....:-D

Výběr látečky byl jasný. Miluje červenou barvu, tak jsem si pomocí Luciáška nechala přivézt tuhle krásnou látečku z Německa. Kombinovala jsem ji s džínovinou z Flextexu. Uvnitř české látečky.

Tak to je moje - tedy teď už vlastně Alenčina - Bellet.

Uvnitř jsem udělala na jedné straně tři skládací kapsičky a karabinku na klíče.

Na druhé straně pak kapsu s klopou. Vyšila jsem jí tam ještě krásného páva. Vyšívák se musí také občas zaměstnat.

Nechtěla jsem nechat nic náhodě, tak jsem jí tam místo magnetku raději vsadila zip.

Jmenuje se Alenka, tak jsem jí na klopu ještě vyšila jedno krásné velké A.

Kabelka jí udělala velikou radost a já jsme měla v tu chvíli radost snad ještě větší. Polil mě úžasný pocit štěstí, když všichni moji bývalý kolegové z práce nevěřícně koukali na tu krásku, kterou jsem vlastníma rukama stvořila. Byla jsem na sebe tak pyšná........:-D

Jak jsem se nechala strhnout davem....:-)

Snad to dotáhnu do konce a nezklamu paní učitelku Belletku....:-D

Tak jsem i já nakonec podlehla místnímu davovému šílenství a pustila jsem se do své úplně první deky. Po pečlivém uvážení jsem vybrala látečky, které minulý týden dorazily. Ve čtvrtek jsem je vyprala a usušila na sluníčku a v pátek nařezala.

Látečky jsou nařezány, vzorně vyžehleny a čekají, až přijde jejich chvíle.

Včera jsem se pustila do šití, abych si vyzkoušela svůj první blok. Dopadl skvěle a byla jsem na sebe mooooc pyšná. Ale jen do té doby, než jsem zjistila, že na středové látce jsou drobná srdíčka, která jsem v zápalu nadšení zapomněla sledovat, takže jsou teď 3 středové obdelníčky ze 4 vzhůru nohama. No nic, motýlky jsem ale kontrolovala, ty mám všechny správně. Nechce se mi to párat a zřejmě to tak nechám. Ono se to v té dece ztratí a nikdo si toho ani nevšimne.

Tak to je ten první, nepovedený, ale můj....:-)



Jako středovou látku jsem vybrala kostičky. Bude to boj, protože je poněkud křivá, takže se mi bude těžko chytat vzor. Ale ony jí ty malé chyby na kráse určitě ubírat nebudou.

První střed se srdíčky vzhůru nohama.....achich, ach....to jsem to ale vymňoukla.



Abych se zase nedopustila nějakého průšvihu, připravila jsem si dokonalé schéma deky.



Díky němu mi to půjde jedna radost a snad už bez chyb. Tak mi držte palce.....:-D

Kulaťáček pro maminku k narozeninám....:-)

Kulatý polštářek dle lednové Mariny.....:-D

Nedávno jsem na Galerii vložila blog, ve kterém jsem vám představila svoji Tesí, kterou jsou ušila mamince k narozeninám. Pár dní potom jsem měla sen, ve kterém jsem jí ale na oslavě dala kulatý polštářek z lednové Mariny. Ještě ten den jsem okoukla látečky, které mám nasyslené a vybrala jsem kombinaci, která by se mamince mohla líbit a která by se jí hodila do obývacího pokoje.

Polštářek se dělal moc dobře a dost mě to bavilo. Jen jsem ho příliš vycpala, takže se mi vzadu "čouhánek" trochu nadzvedává a je vidět zip. Ale snad to nevadí. Stejně se časem ta výplň trochu slehne a pak to bude určitě v pořádku. Nakonec jsem trochu bojovala s přišitím potahovaného knoflíčku a jeho prošitím skrz výplň, ale poučila jsem se z chyb a příště už to půjde samo.

Tak tady je.



Zapomněla jsem ho nafotit z druhé strany a už ho mám zabalený. Takže jen napíši, že zadní strana je ve stejném odstínu béžové s velkými bílými puntíky.

Potahování knoflíků byla super zábava a nejraději bych potáhla všechny, které mám doma. Vřele všem doporučuji. Kdo ještě nemá, ať neváhá a koupí.



Tak snad se bude mamce líbit a udělá jí radost. Jedno je jisté - byl ušit z veliké lásky. Mám mamku ráda, vždy se o mě starala, byla na mě hodná, pomáhala mi, když jsem to potřebovala. Stejně tak, jak je pro mě skvělou mámou, tak je pro mého syna Matýska ještě lepší babičkou, která si ho jen hýčká a rozmazluje......:-D

Dárek pro maminku....:-)

Tohle je poprvé, co někomu daruji něco, co jsem sama ušila.....:-D

Jakmile jsem ušila svoji první Tesí, hned jsem se pochlubila své mamince, která mi v mých šicích začátcích moc fandí a je na mě pyšná. Blíží se její narozeniny a Tesí se jí moc líbila, tak volba padla právě na tuhle nákupní taštičku. Moje mamka má radši takové tlumenější barvičky jako odstíny hnědé a béžové apod. Snažila jsem se vybrat vhodné látky, ale pořád jsem s těmi béžovými tóny bojovala a nemohla jsem je nějak zkombinovat dohromady. Až jsem objevila kytičkovou látečku v obchůdku u Miruš. Béžovo-modré květy mě hned oslovily a doukoupila jsem k nim malé a velké bílé puntíky na béžovém a modrém podklad. Čáry, máry, fuk......a taška se dneska narodila....:-D

Po zkušenostech s minulou Tesí, už jsem věděla jak na ni a na co si dát pozor, tak mi šla mnohem lépe a hlavně rychleji. Na šití jsem použila jehlu Schmetz 100 a prošila jsem to téměř bez problémů. Ani jsem nemusela moc točit kolečkem.



Uši jsem zkrátila, protože moje mamka je prcek a vláčela by ji po zemi.



Aplikace opět vznikla spoluprácí našeho rodinného týmu. Já jsem na kreslení bohužel levá. Manžel nakreslil na papír a já udělala zbytek. Hnědá látečka je Lenda z Ikea.



Teď už nebudu moci dospat do příští soboty, kdy bude oslava a já jí mamince dám. Držte mi palce, ať se líbí a udělá jí radost.....:-D

Sedák na Matýskovu židličku Ikea...:-)

Zdálo se mi, že by ho na ní tlačila zadnice, tak jsem se bez váhání pustila do šití.....:-D

Zařizujeme broučkovi pokojíček a nedávno jsme v Ikee koupili stoleček a židličku. Myslela jsem si, že by to chtělo nějaký sedák a v tom mi přišla do ruky Marina, kde takový sedák je. Takže jsem se inspirovala Belletkou a pustila jsem se do díla. Nejdříve jsem jako výztuhu použila vatelín, jenže při závěrečném prošívání jsem s tím šíleně bojovala. Nakonec jsem to vypárala a přidala jsem ještě vrstvu termolínu. To byla hned jiná práce. Šilo se to moc hezky - žádné cuchání. Patka klouzala po termolínu jako po másle.....:-D

Na rozdíl od Bellet jsem přidala ještě dvě šňůrky vpředu. Náš prcek je velký neposeda, tak aby mu ten sedák neujížděl.



Myslím si, že se mi dílko podařilo a té židličce to vyloženě sluší.



To bych ani nebyla já, kdybych na něho neudělala nějakou tu aplikaci. Jako vždy mi předlohu nakreslil můj šikovný manžel a já jsem ji jen realizovala. Je to pořád začátečnická práce, ale jsem s ní moc spokojená. Zase jsem se naučila něco nového a udělala krok dopředu.



Matýsek měl moc velikou radost a byl z autíčka vyloženě nadšený. To mi udělalo obrovskou radost a vyloudilo pyšný úsměv na mé tváři......:-D

A co závěrem...........BELLETKO........konečně jsem se naučila ten MATRACOVÝ STEH!!! Myslela jsem si, že jsem úplný blbec a že nejsem schopná ho použít. Nechápala jsem, co na něm ty holky mají, že o něm tak básní. Pořádně jsem si pročetla Tvůj blog a konečně jsem to pochopila. Dělala jsem ho špatně, a proto se mi to tak nedařilo. Teď jsem hned na první pokus sešila sedák tak, že by nikdo nenašel, kde šil stroj a kde já. Hned jsem ho využila i jinde a jak tady čtu příspěvky holek, ještě ho určitě hooooodněkrát využiji. DĚKUJI.

Moje jarní Tesí...:-)

Snažím se přivolat jaro, takže i moje Tesí je jarem přímo nasáklá.

Tahle taška se mi šila skvěle a strašně mě bavila, ale na konci mi dala docela zabrat. Trochu jsem bojovala s tím závěrečným prošitím všech vrstev, ale můj Janýsek to nakonec zvládl, i když jsem musela raději jen otáčet kolečkem a i tak jsem při tom ohnula jehlu.....:-D

Takhle bude vypadat, až si v ní ponesu nějaký ten nákup.



Přední strana.



Zadní strana.



Zamilovala jsem se do aplikací, tak jsem si ji musela dát i na svoji novou tašku.



Jsem s výsledkem moc spokojená a všichni kolem mi ji závidějí a chtějí ji také ušít...:-D

Obal na Matýskův deníček....:-)

Ráda bych poděkovala Bellet nejen za inspiraci k šití.

Když se můj malý chlapeček narodil, začala jsem mu psát deníček. Psala jsem mu, jaké udělal pokroky, kdy poprvé ochutnal mrkvičku, kdy poprvé řekl máma a kdy udělal svůj první krok. Když mu byl rok, přestala jsem deníček psát.

Pak jsem si přečetla v Marině článek "2011 v novém", kde nás nabádá, abychom si nejen ušily obal na diář, ale abychom si i založily deník, který rády za pár let vezmeme do ruky a budeme vzpomínat a prožívat znovu ty dny, které jsem na jeho stránky přenesly. Jako by mi mluvila z duše. Matýskovi budou za pár dní dva roky a každým den vidím, co všechno se naučil, čemu se směje, co ho baví, co ho dovede naštvat, rozlobit i rozplakat. Začalo mi být najednou líto, že nechávám tyhle okamžiky odeznít a zmizet téměř beze stopy. Protože bohužel čas dokáže všechny tyhle věci odvát a za pár let už si je člověk i při nejlepší snaze prostě nevybaví.

Tak jsem se rozhodla, že budu v deníčku pokračovat a leden k tomu přímo vybízel. Vzala jsem tedy do ruky sešit a nadespala jsem ho Matýskův rok 2011. Hned jsem tam začala zapisovat všechny zajímavé události, které ho jednou třeba potěší a rozesmějí. Najde zde své první kresby, o kterých tvrdí, že jsou auta. Ale vložila jsem mu tam např. i recept na jeho milované perníčky a budu doufat, že mu je jednou jeho žena bude také péct a on si při tom na mě vždycky vzpomene.

Už jsem moc sentimentální, takže tady je ten obal, který jsem mu na diář pro letošní roku udělala. Nějak špatně jsem si to asi změřila, takže závěrečné ozdobné prošití kolem dokola se raději nekonalo, protože bych tam ten deník asi už nedostala.

Detail písmenka M. Nažehlila jsem ho na obal pomocí oboustranného vlizelínu, obšila jsem ho ručně bavlnkou a trošku přikrášlila několika puntíkatými knoflíčky.



Není dokonalý, ale faktem je, že uvnitř ukrývá POKLAD......:-)

U nás udělal pan Hafánek radost na Vánoce....:-D

Sice pozdě, ale přece. Ráda bych vám představila svého pana Hafánka.

Pana Hafánka jsem ušila pro svého syna Matýska před Vánocemi. Protože mi vůbec nejde onen matracový steh, přišití hlavičky pro mne bylo opravdu šíleně pracné a výsledek se mi vůbec nezamlouval. Tak jsem to vyřešila po svém. Správný pes má obojek, a tak jsem mu ušila ještě obojek. Zapíná se vzadu na patentek a vpředu má zvonící rolničku. To jsem na to vyzrála, co?

Tady na něho čeká pod stromečkem.

Zjistila jsem, že nafotit dítě a pejska je úkol téměř nadliský. Tu chyběla ruka, tu noha, pak se zase mračil. Nechápu, jak to ta Anna Geddes dělá....:-D

Nakonec jsem pejska raději nafotila samotného, abyste vůbec viděly, jak vypadá.



Ještě mám střiženo na paní Hafánkovou, tak snad se budu ještě moci pochlubit jednou psí slečínkou.....:-D

Slááááva - chvalte Bellet - můj první polštářek v životě je na světě!!!!

Ušila jsem svůj úplně první polštářek a mohu za to poděkovat jedině úžasné Bellet a jejímu časopisu Marina.

Když jsem vzala poprvé do ruky časopis Marina, hned jsem viděla, jak je jiný. Má duši. Z každé stránky na vás dýchá ta láska a péče, s kterou ho Bellet pro nás připravovala. Jeho čtení mě úplně pohltilo. Četla jsem ho znovu a znovu a strašně jsem litovala toho, že nemám šicí stroj a spoustu barevných látek a nití, abych se hned mohla pustit do práce. A pak jsem si řekla - vlastně proč ne? Proč bych si nemohla pořídit šicí stroj a pustit se do práce. Každý projekt si přímo říká o tom, aby byl realizován, a tak jsem do toho šla. Díky radám vás všech tady jsem si objednala stroj a potřebné vybavení. Byla jsem nadšená, když můj Janýsek (Janome 415) včera dorazil. Nedočkavě jsem rozbalila krabici, pročetla návod a vrhla se do učení. S kouskem staré látky v ruce jsem zkoušela co vlastně umí a co zvládnu já. Ještě večer jsem si nastříhala látku na polštářek a šila jsem a šila - musím se přiznat, že i jednou párala. Každopádně se kolem jedné hodiny narodil můj první polštářek v životě a já jen doufám, že zdaleka ne poslední. Už teď se mi hlavou honí spousta projektů, do kterých se hodlám vrhnout.......:-D

Děkuji Bellet.

PS: Tak to je můj vymazlený polštářek. Není dokonalý, ale je můj.....:-D