neděle 30. prosince 2012

SodaStream Fizz Green

Hodně piji...ne nebojte, nemám problémy s alkoholem. Jen prostě za den vypiji klidně tři litry tekutin.....někdy i více....hlavně bílý čaj, bylinkový čaj nebo jen čistou vodu z kohoutku přefiltrovanou přes filtrační konvici Brita.

Elemaris BRITA Meter

V létě se to moc hodí, nehrozí mi nějaká dehydratace nebo například v těhotenství a při kojení jsem byla v pohodě. Stejným směrem se snažím vést i synka Matýska a pokouším se napravit manžela, který zapomíná pít anebo vypije tak maximálně litr. Tedy pokud nejde o pivo. Když si někam vyrazí s kamarády "na jedno", tak pitný režim není najednou žádný problém....:-)

Takže Ježíšek byl u nás letos opravdu štědrý a kromě plnoautomatického kávovaru nám přinesl ještě domácí výrobník sodovky SodaStream Fizz Green (samozřejmě zelený, aby se mi hodil do kuchyně) bez LCD.

SodaStream FIZZ Green bez LCD/Chipu

Takže, když zrovna nepijeme kávičku z nového přístroje, upíjíme sodovku. Se sycením to nějak nepřeháním.  Pro mne nebo pro Matýska stačí jedno zmáčknutí a voda je opravdu lehounce perlivá. Manžel si svůj nápoj sytí trochu více, ale on má rád bublinky. Já moc ne. K ochucení lze použít celou řadu sirupů SodaStream. Každý si určitě najde ten svůj oblíbený. Nejvhodnější variantou jsou asi ty z přírodní řady Goodness pro děti bez přidaných konzervantů, barviv a sladidel nebo z řady Clear. Sirup vydrží dlouho. Stačí ho opravdu jen kapička. Lze samozřejmě také použít běžné levnější sirupy z obchodu nebo jen šťávičku vymačkanou z citronu, limetky, pomeranče nebo mandarinky.

sobota 29. prosince 2012

DéLonghi ECAM 23.450 S

Já i manžel máme oba moc rádi kávu. Hned, když se na trhu objevil kávovar Dolce Gusto, tak jsme si ho koupili. Káva z něho je moc dobrá a sortiment kapslí je opravdu široký. Jen ta cena není právě lichotivá - zejména u kávových specialit jako je cappuccino nebo latte macchiato. Čekali jsme, že cena půjde časem dolů, jak se na trhu budou objevovat další a další výrobci s podobnými produkty. Ale opak je pravdou. Cena se stále drží stejně vysoko. Jen občas, když má člověk štěstí, tak narazí na nějakou zajímavou akci. Ale i tak jsme za ty roky do těch kapslí narvali už celé jmění. Klidně bychom si dali dvě tři kávičky, ale za tuhle cenu jsme si to často rozmysleli a raději jsme se omezili v pití kávy.

Jednou jsme si řekli dost. Za ty peníze už bychom skoro měli nový kávovar. Začala jsem tedy surfovat po netu a hledat vhodného mazlíka, který by se stal dalším členem naší rodiny. Až jsem na něho narazila na stránkách firmy DéLonghi. Je to plnoautomat DéLonghi ECAM 23.450 S, který odpovídá našim finančním možnostem a zároveň splňuje vše, co od kávovaru očekáváme. 


Pak už jsem jen číhala na internetu, jestli ho nějaký prodejce bude mít v akci. Měla jsem štěstí a pár dní před Vánocemi jsem ho objednala na MALLu a za pár dní už stál v naší kuchyni. Protože bychom to zvědavostí do Štědrého dne nevydrželi, začali jsme ho hned používat. A zatím veliká spokojenost. Vydává horkou vodu na čaj, z horkého napěněného mléka dělám prckovi každé ráno kakao nebo jiné mléčné nápoje, pro nás pak  cappuccino, latte macchiato, caffe latte nebo jen obyčejnou (díky zrnkové kávě Lavazza však velmi chutnou) kávičku. 

Doufám, že si budeme spolu dlouho užívat krásné chvíle....:-)

pátek 28. prosince 2012

Vánoční samolepky do adventního kalendáře

Letos už Matýsek Vánoce vnímal jinak než loni. Strašně se těšil a pořád se nás ptal, když už budou. Každé ráno otevřel očíčka a přišel se mne do postele zeptat, jestli už dneska přinese Ježíšek dárečky. Po čase jsme z toho vysvětlování byli všichni už unavení. Co s tím? Jak mu to vysvětlit, když ještě nechápe pojem času?

Na netu jsem si našla tyhle krásné obrázky.
Nastříhala jsem je na jednotlivá políčka a manžel je podlepil oboustrannou lepící páskou, takže z nich vznikly  krásné samolepky. Do každé kapsičky adventního kalendáře jsem mu vložila jeden obrázek a do kalendáře, který nám doma visí na stěně, jsem do políčka Štědrý den nalepila obrázek s vánočním stromečkem. Každé ráno si pak jeden obrázek nalepil do kalendáře, a tak získal představu, kdy přijdou Vánoce, podle toho, kolik má ještě v kalendáři volných políček před stromečkem. Fungovalo to. Pochopil to.

Předávám nápad i obrázky dál. Třeba to někdo příští rok využijete.

čtvrtek 27. prosince 2012

Jesličky

V místním kostele Narození panny Marie je vždy na Vánoce až do Tří králů k vidění krásný Betlém. V loňském roce jsme tam Matýska vzali a on byl nadšený. Letos už se ptal sám, jestli se zase na ty figurky půjdeme podívat. Takže jsem o prvním vánočním svátku vyrazili do kostela. Je to moc krásná procházka lesem. Cestou jsem si povídali a zpívali koledy.

V kostele právě zpívala koledy místní country kapela Macechy a jejich přátelé. Bylo to moc krásné. Akustika v kostele je skvělá, takže vánoční koledy tam zněly opravdu kouzelně. Díváte se na jestličky a celým vaším tělem proudí vánoční atmosféra. Na konci rozdávali všem krásně nazdobené perníčky, což s nadšením ocenily hlavně děti.

A tady jsou. Nádherná práce.....:-)


Původně se prý v kostele vystavovaly dvoje jesličky. Dnes už je to směs vybraných postaviček z původních dvou. Před lety dokonce někdo jedny ukradl. Naštěstí se po čase všechny figurky našly pohozené na louce u lesa nedalo od kostela. Jednání některých lidí je opravdu zarážející.....:-(



Už se těšíme na příští rok, kdy je zase uvidíme.

středa 26. prosince 2012

Zachráněné Vánoce

Předem bych ráda všem poděkovala za milé komentáře a podporu, která pro mne opravdu moc znamenala. Když byl prcek připojený na přístrojích, já seděla na posteli a hlavou se mi honily různé myšlenky. Blížil se Štědrý den a já ho strašně chtěla strávit doma s manželem a oběma kluky. Naštěstí jsem měla sebou notebook a díky němu jsem byla v kontaktu se svými virtuálními kamarádkami, dobrými dušemi, které mě dokázaly podržet a podpořit v tu pravou chvíli. Už i při prohlížení všech těch krás, které jste za poslední dny stvořily, holky moje šikovné, jste mi dovolily na chvíli zapomenout na vše kolem mne. Takže ještě jednou díky.

Věděla jsem, že když se maličký nezlepší, budeme tam muset zůstat na Štědrý den oba, protože bych ho tam nikdy nenechala samotného tak, jak mi navrhovali. Ale brouček se moc snažil. V neděli ho odpojili z kyslíku a pozorovali, jak bude reagovat. Protože je to veliký šikulka, zvládl to dobře a v neděli večer nás pustili domů. Určitě si umíte představit tu obrovskou radost v celé rodině. Doma nás nadšeně vítali. Do třech do rána jsem se snažila dohnat, co se dalo, i když už se toho moc nedalo stihnout. Dárky jsme ale dobalili, stromeček nastrojili. Všechno jídlo mi dali moji rodiče, za což jsem jim moc vděčná a nikdy jim nebudu moci dost poděkovat, jak se o nás pěkně starají.

Takže to mělo šťastný konec a Vánoce se nám vydařily. Zasedli jsem společně ke štědrovečerní večeři a potom jsme si rozbalili dárečky, které nám tam Ježíšek nadělil. Pohled na zářící dětská očíčka je opravdu k nezaplacení....:-)


sobota 22. prosince 2012

Vánoční pozdrav z nemocnice

Včerejší den byl dalším důkazem toho, že člověk si nemá dělat žádné plány. Alespoň u mne to tak je dost často. Naplánovala jsem si, jak v pátek upečeme s Matýskem dort pro Šimonka k sobotnímu svátku, zabalíme mu společně dáreček a večer si vlezeme všichni do jedné postele a budeme koukat na pohádku Říše hraček. Na sobotu jsem si naplánovala balení dárků, konečný úklid po stěhování a také to, že krásně nafotím kluky ve vánočním duchu, abych mohla rozeslat známým přáníčka k Vánocům a vám tady na blogu.

A jak to dopadlo? Šimonek měl ráno problémy s dýcháním, kašlal, byl bledý a zvracel. Takže cesta do nemocnice, kde si nás rovnou nechali na pozorování. Já tu teď sedím, dívám se na něho, jak je připojený na přístrojích a inhalátoru, a myslím na Matýska, který je doma s tatínkem. Doufám, že se nám chlapeček vylepší natolik, že nás zítra nebo nejpozději na Štědrý den ráno pustí domů, protože si Vánoce v nemocnici nechci vůbec připustit- bez vánoční pohody a klidu, bez mého milovaného broučka Matýska, bez manžela. Loňské mi zkazily problémy v těhotenství, tak jsem se na letošní, kdy budeme celá rodinka pohromadě, strašně těšila. Hlavně na ta rozzářená očíčka, jak uvidí stromeček a dárečky.

Teď to vypadá beznadějně. Ani nemusím psát, jak špatně na duši se cítím, a jak je mi do pláče.

Přejeme všem krásné a pohodové Vánoce.

Tak na nás, prosím, v tento vánoční čas myslete. Děkujeme.

čtvrtek 20. prosince 2012

Plotry Silhouette Cameo a Portrait

Tak takového mazlíka bych ve své dílničce klidně uvítala.

Portrait with CAMEO
Ty, co ho znají, jistě souhlasí. Dámy, kterého ještě neznají, se s ním rády seznámí. Má tolik možností využití, že si každá tvořilka-šikulka přijde na své. Na podrobnosti a videa můžete juknout na stránky Silhouette.
CAMEO

Dá se sehnat i v České republice, ale ta cena je zatím mimo mé momentální možnosti. Třeba, když budu poctivě střádat, tak si na něho našetřím.....:-)

pondělí 17. prosince 2012

Slaďoučký mini kalendář na rok 2013

Tenhle sladký mini kalendář jsem našla na stránkách Amy Moss, kde je volně ke stažení. Určitě k ní zavítejte, je tam toho spousta k vidění.....:-)



Já už jsem si ho vytiskla na bílé čtvrtky a vystříhala. Teď přemýšlím, jak s ním naložím.



Možná ho nahoře proděruji a svážu provázkem, aby byl pěkně otáčecí. Pak už jen stačí z kousku bílé čtvrtky udělat stojánek jako ke stolnímu kalendáři a mám hotovo....:-D



Ať je i váš příští rok slaďoučký jako tenhle kalendář......krásný den.....:-)

čtvrtek 13. prosince 2012

Jak jsem psala Ježíškovi

Ano, ano. I já, ač už věkem dost poznamenaná, píši každý rok Ježíškovi dopis. Ráda se nechávám překvapovat, ale tohle je opravdu velmi praktické a osvědčilo se to, protože tím "někomu" ubude kopa starostí a přemýšlení a já zase pod stromečkem najdu to, co se mi právě hodí a co určitě využiji.

Letos můj dopis začínal asi nějak takhle:


Milý Ježíšku,

protože jsem letos skoro vůbec nezlobila, tak si myslím, že si nějaký ten dáreček zasloužím. Kdybys náhodou trochu tápal v tom, čím mi udělat radost na Štědrý den pod stromečkem, tady máš několik nápadů, aby jsi se nemusel dlouho trápit přemýšlením. Výběr nechám na Tobě, ale určitě budu mít radost ze všech Tvých dárečků, i když nebudou z tohoto seznamu.

Nejvíce si přeji očkování proti dětské obrně z Dárků pro život UNICEF.

Obrázek produktu

Potom by se mi určitě hodila moskytiéra od UNICEF. Ta malárie v Africe je fakt prevít.

Obrázek produktu

Pak už následoval výpis nechutně materialistického rázu.....chi, chi, chi....:-D

A tak prosím, zkuste někomu nebo sobě nadělit právě takový dárek. Mám to už odzkoušené a věřte mi, že na Štědrý den u rozsvíceného vánočního stromečku a v kruhu své rodiny vám těch pár řádků na darovacím certifikátu UNICEF opravdu rozzáří oči a zahřeje u srdíčka, když si uvědomíte, že jste někomu pomohli nebo že jste právě někomu dokonce zachránili život. A to stojí za to....:-)

neděle 18. listopadu 2012

Dýňové sušenky (placičky)

Další z dýňových receptů je tady - tentokráte dýňové sušenky. Ale nejsou to takové ty křupavé a drobivé, ale krásně měkoučké a nadýchané placičky, které dobře chutnaly a krásně provoněly celý byt. Jen si to představte....venku pošmourné deštivé počasí, doma teploučko, zapálené svíčky, Enya and Winter Came a kuchyní se line vůně hřebíčku a skořice......krásná představa.....tak si to vyzkoušejte také.......:-)


Co budeme potřebovat:

260 g polohrubé mouky
1 1/4 lžičky prášku do pečiva
1 lžička jedlé sody na pečení
1 lžička mleté skořice
1/4 lžičky mletého zázvoru (Já dala půl lžičky, protože mám ráda jeho štiplavou chuť.)
špetka mletého hřebíčku
špetka soli
2 vejce pokud možno pokojové teploty
200 g cukru ( Použila jsem opět hnědý cukr. V původním receptu je 260 g, ale to mi přijde strašně moc, tak jsem ubrala a výsledek byl moc dobrý. Myslím si, že kdybych tam nechala to původní množství, bylo by to přeslazené. V tom případě je ale nutné přidat mouku. Navíc jsem ještě přidala hrst posekaných sušených brusinek, které se mi tak chuťově osvědčily u dýňový scones.)
120 ml slunečnicového oleje
1 lžička vanilkového extraktu
200 g dýňového pyré (V minulém receptu jsem psala, jak si ho vyrobit.)

Troubu předehřejeme na 180 °C.

Ve větší míse klasickou metličkou řádně promícháme mouku, pečící prášek, jedlou sodu, koření a sůl.

















Ručně nebo pomocí mixéru vejce společně s cukrem šleháme, dokud směs není světlá a nadýchaná.












Pak přidáme olej, vanilkový extrakt a dýňové pyré. Pomalu po lžících přidáváme moučnou směs. Nakonec jsem přidala hrst nasekaných sušených brusinek, aby těsto nebylo tak řídké.







Polévkovou lžící uděláme na plechu několik stejných hromádek.











Já jsem ubrala cukr a zřejmě jsem nedala dostatek mouky a brusinek, takže moje těsto je řidší a rozteklo se. Ale vůbec ničemu to nevadilo. Když dodržíte původní recept, vytvoříte lžící menší hromádky, které se vám roztečou do stran až při pečení. Mě se roztekly hned, ale při pečení už se tolik nezměnily, takže je to vlastně úplně jedno.....:-)







 Pečeme při 160 °C cca 15-18 minut, dokud není jejich povrch krásně zlatavý a středy nejsou na dotek sice měkké, ale nelepí se na prst. Necháme chvíli na plechu a pak přendáme na mřížku vychladnout. Délku pečení je třeba přizpůsobit své troubě.

Získáte tak spoustu krásně
nadýchaných a měkkých sušenek. A ta vůně....:-)



DOBROU CHUŤ.

PS: Jo a tady je ta Enya!!!

pátek 16. listopadu 2012

Dýňové koláčky (scones) s brusinkami

Tak tenhle receptík jsem si vyzkoušela už dávno, ale vůbec jsem se nestihla s vámi o něho podělit. A to by byla škoda, protože všem moc chutnal. Dýňová sezóna je téměř fuč, takže přicházím poněkud pozdě. No, třeba ještě někdo někde nějakou dýni vyštrachá....:-)



Podle jedné kuchařky, kterou mám doma, se tyhle anglické dobroty servírují k čaji o páté a jsou velmi oblíbené. Mají spoustu podob, sladké i slané. Ty sladké se pak podávají s marmeládou a zakysanou smetanou. Protože byla dýňová sezóna v plném proudu, našla jsem si na netu tenhle recept a pustila jsem se do něho.


Co budete potřebovat:

260 g polohrubé mouky
70 g cukru (Já použila hnědý cukr.)
1/2 lžičky mletého zázvoru
1/2 lžičky mleté skořice
špetka mletého hřebíčku (V původním receptu není, ale já ho použila, protože mi tahle kombinace koření sedí. Sehnat mletý hřebíček se zdálo nemožné, takže jsem si koupila celý a sama si ho umlela....cítím to v kuchyni ještě dneska. A to nemluvím o tom, jak ten mlýnek dopadl. Příště jen rozdrtit v hmožďíři.)
1 lžička prášku do pečiva
1/2 lžičky jedlé sody na pečení
špetka soli

Troubu předehřejeme na 200 °C.

Ve větší míse všechny tyto přísady řádně promícháme. Já používám klasickou metličku, protože díky ní se vše krásně promíchá - lépe než vařečkou.

Dále budeme potřebovat:

110 g másla
50 g rozinek (Já použila sušené brusinky posekané na menší kousky a vřele doporučuji!!!)
30 g upražených a nasekaných ořechů - vlašské ořechy, pekanové apod. (Asi u nás řádilo hejno veverek, takže jsem žádné oříšky doma nenašla a musela jsem ke své smůle ořechy vypustit a navýšit množství sušených brusinek, ale i tak to byla mňamka.)
80-120 ml podmáslí (POZOR: Začněte na 80 ml a pomalu přidávejte. Já tam frkla rovnou těch 120 ml a musela jsem přidávat spoustu mouky, protože jsem měla děsně řídké a lepivé těsto. Lepší je zvolit obrácený postup....:-) Ale co, chybami se člověk učí! Jo, a pokud nemáte doma v lednici podmáslí - stejně jako já, šupněte do 120 ml nejlépe plnotučného mléka polévkovou lžíci šťávy z citronu a nechte to chvíli působit. Pak budete mít podmáslí jako víno.)
120 ml dýňového pyré (To si snadno vyrobíte, když dýni i se slupkou nakrájíte na menší kusy, rozložíte slupkou dolů na pečící papír a dáte péct do trouby dokud není dýně pěkně měkká, vydlabete dužinu a pěkně ji rozmixujete na pyré. Zřejmě by se dal použít i rozmixovaný dýňový kompot, ale musíte ubrat koření a cukr, protože předpokládám, že dýňový kompot již nějakou chuť má.)
1 lžička vanilkového extraktu

Do mísy se suchými ingrediencemi přidáme na kousky nakrájené máslo a prsty ho zapracujeme dokud směs nevypadá trochu jako drobenka. Pak přidáme rozinky a ořechy. V jiné misce si smícháme podmáslí, dýňové pyré a vanilkový extrakt. Potom to přidáme do moučné směsi a vypracujeme krásné vláčné těsto.

Těsto přendáme na pracovní plochu a vyválíme placku tak 3-4 cm silnou, kterou rozkrájíme na osm stejných dílků. Můžete samozřejmě vytvořit i malé placičky, ale je nutné jinému tvaru přizpůsobit dobu pečení. Přendáme na plech s pečícím papírem a potřeme vajíčkem rozmíchaným s trochou mléka. Pečeme při 180 °C cca 18-20 minut, dokud není jejich povrch krásně zlatavý. Délku pečení je třeba přizpůsobit své troubě.


DOBROU CHUŤ.

neděle 28. října 2012

Běžím vás pozdravit....:-)

Vůbec se mi nechce věřit, jak ten čas letí. Už je to měsíc od mého posledního příspěvku. Stydím se, ale to se nedá nic dělat. Vedu teď akční život matky na rodičovské dovolené.

Malinký Šimonek měl problémy s dýcháním, takže jsem dostali inhalátor a jeden lék, který máme dvakrát denně inhalovat. Nebudu se tu rozepisovat, jaký boj každý den prožívám, abych do něho ty léky dostala. Brání se, křičí, pláče, vzteká se....musím ho zabalit jakou kuklu do deky, aby se tolik nebránil. Někdy mám pocit, že mám doma chobotnici a ne chlapečka, který má dvě ručičky a dvě nožičky. Po takovém boji ho pak konejším v náručí a omlouvám se mu, protože jako maminka nemám vůbec dobrý pocit z takového mučení.

Se změnou počasí přišel starší Matýsek k parádnímu kašli a rýmě, se kterými bojujeme vlastně až doposud. Pak se k tomu přidaly teploty a zvracení. Dvě pekelné noci. Však to většina z vás zná. Když jsem myslela, že máme vyhráno, chytl to Šimonek, což bylo mnohem horší. Další dvě noci bez spánku. Teď už je to lepší, ale i tak toho mám plné brýle a večer padnu do postele jako podťatá. Na nějaké surfování po netu nemám vůbec sílu. Zvládnu občas uklidit, sem tam něco uvařit a upéct. Přes den nevím, co dříve...přebalit, zacvičit, nakojit, dokrmit z lahve, odsávat rýmičku, inhalovat a tak pořád dokola. Ale dělám to z láskou, to je hlavní....:-D

Minulý týden nám přidali další lék na inhalování, takže ten boj svádím už čtyřikrát za den. Kvůli nachlazení je zase očkování v nedohlednu......tím pádem i školka pro Matýska. Už by potřeboval děti jako sůl. Se mnou si moc srandy neužije, i když se snažím vymýšlet příběhy a stavět z Lega vše možné, modelovat, kreslit, nemám na něho tolik času. Ve školce by si krásně hrál, pobavil by se a odpoledne bychom si užili společně. Ale žádné stěžování a šup šup něco dělat.....za chvíli bude čas večeře, tak je potřeba něco dobrého uvařit....:-D

Už se na vás všechny zase těším.....:-D

čtvrtek 27. září 2012

Moje první deka - pro Šimonka

Před časem jsem se tu zmiňovala o svém nákupu u Mellu. Protože se ochladilo a doma se mi povalovaly krásné látečky z kolekce Scoot (Deena Rutter - Riley Blake Designs) , pustila jsem se do deky pro Šimonka, abych ho v těch chladných dnech nestudily nožičky.


Původně jsem měla v plánu něco zcela jiného. Na stole mi ležely nejrůznější nákresy, barvičkami to jen hrálo, pastelky jsem musela několikrát ořezávat. Až nakonec jsem při brouzdání na netu našla deku, která mi hned padla do oka. Okamžitě jsem se pustila do řezání, žehlení a šití.....a tady je výsledek.


Je to vlastně deka i povlečení v jednom. Přední strana je podšita termolínem pro zpevnění a jednoduše rovně prošita v několika švech. Na zadní straně, která vznikla z té krásné písmenkové látky, je psaníčko. Takže tu máme jednu slabou deku nebo do ni mohu vložit nějakou výplň a rázem je z ní silnější deka pro chladnější dny. Právě v ní mám peřinku 80 x 80 cm, která původně byla vnitřkem jedné staré zavinovačky. Až se konečně dostanu do Ikea, koupím tam přikrývku Mysa Gräs a z ní si tu výplň udělám.


Je mi jasné, že se svým výkonem nemohu rovnat s dekami mnohých z vás, které jsou složité, nádherně prošívané a plné aplikací. Ale i tak jsem na sebe strašně pyšná a tetelím se blahem pokaždé, když s ní malého Šimonka přikrývám. Jak málo stačí ke štěstí.

To volné prošívání jsem zkusila i já. Když jsem to trénovala, tak mi to docela šlo a s výsledkem jsem byla spokojená. Když jsem to ale začala na dece, rozklepaly se mi ruce a výsledek byl příšerný. Tak jsem to poctivě vypárala a prošila místy rovně.

Musím si to prošívání na něčem natrénovat. Třeba na pohlednici do nové společné akce, o které psala Ajka na svém blogu.

Snad se i já stanu časem odvážnější a budu se pouštět do složitějších projektů. A třeba časem dojde i na to prošívání. Už teď se starší Matýsek dožaduje své vlastní deky.....tak uvidíme....:-D

úterý 25. září 2012

Calzone

Před časem zveřejnila LILA na svých stránečkách fotečky calzone i s odkazem na jejich výrobu. A protože jsem tu měla jedno hotové těsto na pizzu, neváhala jsem a pustila jsem se do nich. Bylo to rychlé, krásně to vypadalo a skvěle chutnalo. Takže tuhle rychlou mňamku mohu doporučit.

Není to krásný pohled.



Ještě pár foteček z přípravy. Ta mřížka je rychle hotová a efekt dokonalý.


Z toho baleného těsta jsem udělala rovnou dvě. I když to bylo rychlejší, příště si zkusím udělat své vlastní ověřené těsto na pizzu.


Vypadají chutňoučce....taková krásná barvička a křupavá kůrčička.


Naservírováno a jde se podávat večeře. Ještě jsem k tomu udělala zeleninový salátek.


Dobrou chuť.

neděle 23. září 2012

Vyhlášení vítězů podzimní soutěže

Ráda bych poděkovala všem, kteří ke mně nakoukli a ještě více těm, kteří se zapojili do soutěže a přidali svůj komentář. Jsem ráda, že jste si našli chviličku, zastavili se a zamysleli se nad tou otázkou. Vaše odpovědi byly skvělé a báječně jsem si početla.


Slibovala jsem, že losování provede můj chlapeček. Jenže všechno je jinak. Včera měl svátek a dnešní den trávil u babičky a dědy. Večer mi zavolal, že tam zůstane spinkat, takže budete muset důvěřovat mé osobě...:-D

Takže začneme.....na třetím místě se umístila.......AJKA - U Ajky 

Druhé místo obsadila..........KORFELA

Na největší balíček se pak může těšit....a vítězkou je.....LENKA

GRATULUJI....:-D

Balíčky jsou připraveny, zabaleny a čekají na své nové majitele. Takže poprosím vítězky, aby co nejdříve poslaly svoji adresu na můj e-mail. Pak už se můžou těšit na nějaké ty papírové drobnosti.

Snad jsem vás trochu potěšila. Přeji krásnou dobrou noc a hezký zbytek víkendu....:-D

úterý 18. září 2012

SOUTĚŽ aneb Kdo si hraje, nezlobí.

Ten, kdo má děti, ví, že je to heslo věru pravdivé. Takže se také trochu zabavíme. Souhlasíte???

Kdysi jsem četla, že lidé podvědomě mají nejraději roční období nebo ještě přesněji měsíc, ve kterém se narodili. Pokud mohu mluvit za sebe, tak u mne je to pravda. Já mám ráda podzim. Ne, že bych si na ostatních ročních obdobích nenašla něco krásného, ale podzim mě zkrátka dostává do kolen. Samozřejmě že ne ty listopadové ušmourané dny, ale krásné teplé babí léto, kdy malíř podzim obarvil stromy těmi nejkrásnějšími barvami, kdy se slunce opírá do spadaného listí a ta čarovná vůně se nese celou přírodou, kdy na procházkách sbíráme kaštany a žaludy, pouštíme draky.....prostě říjen. No a v říjnu jsem se narodila.


Takže u mne to rozhodně platí. A co vy?

Jaké roční období/měsíc je vašemu srdíčku nejbližší??? 

Co na něm milujete nejvíce a proč???

Shoduje se s měsícem vašeho narození nebo ne???


Prostě se dole do komentářů libovolně rozpovídejte na tohle téma.

Termín uzávěrky je sobota 22. září 2012, 22:00 hod. 


V neděli pak můj chlapeček vylosuje ze všech odpovědí hned tři výherce. Ti se pak mohou těšit na malé dárečky - nějaké papírové maličkosti, které můžete využít na své vlastní tvoření nebo pro své děti, vnoučata, neteře či synovce. Nebo je prostě můžete darovat nějaké kamarádce tvořilce ve svém okolí. Jak s nimi naložíte, to už je na vás. Obsah balíčků je dost podobný, jen se liší velikostí. První místo bere největší balíček....to je jasné.....:-D

Podmínkou soutěže není umístění odkazu na tuhle soutěž na své stránky, ale pokud tak učiníte, určitě se nebudu zlobit.......a možná budu i ráda.....:-D

Tak přeji krásný zbytek dne a doufám, že se s chutí zapojíte.


PS: Fotečky jsou z října 2006. Vidíte, jak je tu na podzim krásně.

pátek 14. září 2012

Pytlíček do školky

Už jsem se tu zmiňovala, jak se chystáme do školky (Dinoušek pro Matýska), ale také o to tom, proč tam bohužel zatím stále nechodíme (Někdy věci nedopadnou tak, jak si je naplánujete). Přesto jsem pro Matýska ušila pytlíček na čisté prádlo, aby ho neměl společně se špinavým a používaným prádlem v erárním školkovém kapsáři. Pověsí si ho hezky na ramínko ke kapsáři a bude mu tam sloužit a dělat zároveň parádu.

Bohužel mi teď všechno trvá strašně dlouho. Jindy bych takovou maličkost udělala za jeden večer. Teď mi to zabere tak 14 dní. Šít něco na tak dlouhé etapy je děsné. Chvílemi si říkám, jestli to má vůbec cenu. Ale když na mne pod rukama vykoukne hotový výrobek, jsem na sebe pyšná a dělá mi to strašnou radost.


Vpředu a vzadu je našitý tunýlek, kterým jsem oběma směry provlékla šňůrky a na konci je svázala.


Pytlíček  se lehce utáhne, zaváže např. vzadu na jeden uzlíček a pověsí. Jde to jednoduše a zvládne to i ten náš šmoula.


Opět jsem oprášila vyšívací stroj a opatřila jsem pytlíček takovou pěknou otřepanou jmenovkou.


Pytlíček byl určen do školky na čisté tričko, ponožky, trenýrky a punčošky, ale zatím byl zabaven a jsou v něm přenášeny rytíři, autíčka a mašinky. Než půjdeme skutečně do školky, třeba budu muset ušít jiný, protože tenhle už zůstane s námi doma....:-D

neděle 9. září 2012

Další maličkosti pro radost

Na šití čas nemám, ale nakupovat.....to mi jde. Proč ne? Člověk si musí umět udělat radost, že?

Ve Strimě jsem si objednala pár maličkostí.......náhradní řezací kolečko, nějaké ty nitě.....:-)


1/4" patku, kterou už jsem párkrát použila při šití jednotlivých bloků deky pro Matýska a zavinovačky pro Šimonka. Byla jsem s ní moc spokojená a práce mi šla krásně od ruky. 


No a hlavně vysněnou, vytouženou kráčející patku.....šití s ní.....to je báseň. Stroj krásně vrní a všechno šlape jako po másle. Už se těším, až budu tu deku a zavinovačku prošívat.


PS: Já se tak úplně neflákám, jak by to mohlo vyznít v mých předchozích článcích. Ale když se do něčeho s nadšením pustím, protože mám najednou chvilku volnou, většinou pak nemám čas to dodělat. Tak se tady s tím ani nemohu pochlubit. Hromadí se mi to a já alespoň v noci ve snu prošívám a dokončuji začaté.....:-D

Další radost jsem si udělala na stránkách PattiStudio a objednala jsem si jedno číslo časopisu OTTOBRE.


Od té doby, co přestala vycházet Marina, mám absťák a potřebuji si občas zalistovat nějakým krásným časopisem, barevným, plným krásných fotek a střihů.....:-D


A že tenhle fakt stojí za to. Je tam tolik krásných věcí.


Pravděpodobně podle toho nikdy nic neušiji, ale i tak jsem z toho nadšená.


Takže mne v tom nenechte samotnou a koukejte si také udělat nějakou tu radost. Přeji krásný den.