Moje první deka - pro Šimonka

Před časem jsem se tu zmiňovala o svém nákupu u Mellu. Protože se ochladilo a doma se mi povalovaly krásné látečky z kolekce Scoot (Deena Rutter - Riley Blake Designs) , pustila jsem se do deky pro Šimonka, abych ho v těch chladných dnech nestudily nožičky.

Původně jsem měla v plánu něco zcela jiného. Na stole mi ležely nejrůznější nákresy, barvičkami to jen hrálo, pastelky jsem musela několikrát ořezávat. Až nakonec jsem při brouzdání na netu našla deku, která mi hned padla do oka. Okamžitě jsem se pustila do řezání, žehlení a šití.....a tady je výsledek.

Je to vlastně deka i povlečení v jednom. Přední strana je podšita termolínem pro zpevnění a jednoduše rovně prošita v několika švech. Na zadní straně, která vznikla z té krásné písmenkové látky, je psaníčko. Takže tu máme jednu slabou deku nebo do ni mohu vložit nějakou výplň a rázem je z ní silnější deka pro chladnější dny. Právě v ní mám peřinku 80 x 80 cm, která původně byla vnitřkem jedné staré zavinovačky. Až se konečně dostanu do Ikea, koupím tam přikrývku Mysa Gräs a z ní si tu výplň udělám.

Je mi jasné, že se svým výkonem nemohu rovnat s dekami mnohých z vás, které jsou složité, nádherně prošívané a plné aplikací. Ale i tak jsem na sebe strašně pyšná a tetelím se blahem pokaždé, když s ní malého Šimonka přikrývám. Jak málo stačí ke štěstí.

To volné prošívání jsem zkusila i já. Když jsem to trénovala, tak mi to docela šlo a s výsledkem jsem byla spokojená. Když jsem to ale začala na dece, rozklepaly se mi ruce a výsledek byl příšerný. Tak jsem to poctivě vypárala a prošila místy rovně.

Musím si to prošívání na něčem natrénovat. Třeba na pohlednici do nové společné akce, o které psala Ajka na svém blogu.

Snad se i já stanu časem odvážnější a budu se pouštět do složitějších projektů. A třeba časem dojde i na to prošívání. Už teď se starší Matýsek dožaduje své vlastní deky.....tak uvidíme....:-D

Pytlíček do školky

Už jsem se tu zmiňovala, jak se chystáme do školky (Dinoušek pro Matýska), ale také o to tom, proč tam bohužel zatím stále nechodíme (Někdy věci nedopadnou tak, jak si je naplánujete). Přesto jsem pro Matýska ušila pytlíček na čisté prádlo, aby ho neměl společně se špinavým a používaným prádlem v erárním školkovém kapsáři. Pověsí si ho hezky na ramínko ke kapsáři a bude mu tam sloužit a dělat zároveň parádu.

Bohužel mi teď všechno trvá strašně dlouho. Jindy bych takovou maličkost udělala za jeden večer. Teď mi to zabere tak 14 dní. Šít něco na tak dlouhé etapy je děsné. Chvílemi si říkám, jestli to má vůbec cenu. Ale když na mne pod rukama vykoukne hotový výrobek, jsem na sebe pyšná a dělá mi to strašnou radost.

Vpředu a vzadu je našitý tunýlek, kterým jsem oběma směry provlékla šňůrky a na konci je svázala.

Pytlíček  se lehce utáhne, zaváže např. vzadu na jeden uzlíček a pověsí. Jde to jednoduše a zvládne to i ten náš šmoula.

Opět jsem oprášila vyšívací stroj a opatřila jsem pytlíček takovou pěknou otřepanou jmenovkou.

Pytlíček byl určen do školky na čisté tričko, ponožky, trenýrky a punčošky, ale zatím byl zabaven a jsou v něm přenášeny rytíři, autíčka a mašinky. Než půjdeme skutečně do školky, třeba budu muset ušít jiný, protože tenhle už zůstane s námi doma....:-D

Kraťásky by .Sovička....:-)

Konečně jsem se dokopala a ušila tomu svému zlobílkovi také něco na sebe......:-D

Děkuji moc Kačence Sovičce za perfektně zpracovaný fotonávod, se kterým bylo šití jedna radost a šlo pěkně rychle od ruky. Stráááášně mě to pohltilo, takže jsem šila skoro až do dvou do rána. vůbec jsem se od toho nemohla odtrhnout, protože jsem byla neustále šíleně zvědavá, kam mě přivede další krok........:-)

Přední strana kraťásků



Zadní strana



Detail kapsičky s mojí etiketkou od Klomel.



Jsou mu dva roky pryč, takže jsem šila velikost na tři roky, ale protože je to fakt asi obřík, tak mu ty příští raději udělám ještě větší.......:-)

Čaroděj Dobroděj....:-)

Opravdu se jen neflákám, ale také šiju......:-)

Parta nadšenců tady každý rok pořádá na čarodějnice zábavný program pro děti. Hned jak jsem objevila letáček, rozhodla jsem se, že tam s Matýskem letos vyrazíme. Už mu byli dva roky a takové věci začíná vnímat a umí si je už užít. Na pozvánce stálo, že je nutný čarodejnický kostým. Tak jsem se pustila do vymýšlení.....:-)

Naštěstí mám po ruce knížku Making children´s clothes.

Za sebe ji mohu jen vřele doporučit. Kdo má děti a rád by jim něco rychle a jednoduše ušil, ať neváhá. Je vážně skvělá pro prcky od narození do 5 let. Šatičky, sukýnky, kalhoty, pyžámka....co vás napadne. Jsem s ní fakt moc spokojená.....:-D

Takže jsem zvolila střih na dětskou noční košilku a ušila jsem ji z černé látky. Původně jsem ji chtěla pošít žlutými aplikacemi ve tvaru hvězd a srpečku měsíce. Jenže manžel koupil v obchodě černý čarodějnický klobouk, na kterém byli bíle nakresleni netopýři a pavouci. To by se šíleně třískalo, takže nastoupil opět můj šikovný manžel a bílou textilní barvou a štětcem proměnil černou košilku v pravý čarodějnický oblek....:-D

Netopýři mu šli moc dobře......:-D



Pavouk je také super. Protože mám z pavouků hrůzu, poprosila jsem ho o nějakého pozitivně naladěného pavouka, který by vě mně nevzbuzoval pocit odporu. Moc se mu to povedlo...:-D



V neposlední řadě bylo potřeba pořídit si vhodné koště. Naštěstí mám opravdu všestranně nadaného manžela, takže jsem mu řekla, co si představuji, a za chvíli stálo koště před domem.

Tak to je náš čaroděj Dobroděj.



Škoda jen, že to počasí letos moc nevyšlo a hodně pršelo. Snad to příští rok bude lepší a my se blískneme dalším modelem.....:-D

Sedák na Matýskovu židličku Ikea...:-)

Zdálo se mi, že by ho na ní tlačila zadnice, tak jsem se bez váhání pustila do šití.....:-D

Zařizujeme broučkovi pokojíček a nedávno jsme v Ikee koupili stoleček a židličku. Myslela jsem si, že by to chtělo nějaký sedák a v tom mi přišla do ruky Marina, kde takový sedák je. Takže jsem se inspirovala Belletkou a pustila jsem se do díla. Nejdříve jsem jako výztuhu použila vatelín, jenže při závěrečném prošívání jsem s tím šíleně bojovala. Nakonec jsem to vypárala a přidala jsem ještě vrstvu termolínu. To byla hned jiná práce. Šilo se to moc hezky - žádné cuchání. Patka klouzala po termolínu jako po másle.....:-D

Na rozdíl od Bellet jsem přidala ještě dvě šňůrky vpředu. Náš prcek je velký neposeda, tak aby mu ten sedák neujížděl.



Myslím si, že se mi dílko podařilo a té židličce to vyloženě sluší.



To bych ani nebyla já, kdybych na něho neudělala nějakou tu aplikaci. Jako vždy mi předlohu nakreslil můj šikovný manžel a já jsem ji jen realizovala. Je to pořád začátečnická práce, ale jsem s ní moc spokojená. Zase jsem se naučila něco nového a udělala krok dopředu.



Matýsek měl moc velikou radost a byl z autíčka vyloženě nadšený. To mi udělalo obrovskou radost a vyloudilo pyšný úsměv na mé tváři......:-D

A co závěrem...........BELLETKO........konečně jsem se naučila ten MATRACOVÝ STEH!!! Myslela jsem si, že jsem úplný blbec a že nejsem schopná ho použít. Nechápala jsem, co na něm ty holky mají, že o něm tak básní. Pořádně jsem si pročetla Tvůj blog a konečně jsem to pochopila. Dělala jsem ho špatně, a proto se mi to tak nedařilo. Teď jsem hned na první pokus sešila sedák tak, že by nikdo nenašel, kde šil stroj a kde já. Hned jsem ho využila i jinde a jak tady čtu příspěvky holek, ještě ho určitě hooooodněkrát využiji. DĚKUJI.

Můj první kostým na maškarní bál...:-)

Ráda bych vám představila kostým piráta, který jsem pro svého syna Matouše vyrobila.

Jakmile jsem se dozvěděla, že poslední únorovou neděli u nás bude maškarní bál, bylo jasné, že musím svému broučkovi připravit nějaký kostým. Mohla jsem ho samozřejmě za pár kaček koupit v obchodě. To by bylo to nejjednodušší řešení. Jenže já jsem švadlenka. Sice švadlenka batole, ale švadlenka. Byla to veliká výzva, jsem soutěživý typ a výzvy mám ráda. Chtěla jsem to mockrát vzdát, ale nedala jsem se a nakonec jsem ho dokončila.

Samozřejmě, že v sobotu dostal Matýsek šílenou rýmu a měl dokonce horečku. Byla jsme smutná. Nejen, že mému broučkovi není dobře, ale také proto, že můj první kostým nenajde své uplatnění. Světe div se, stal se zázrak. Matýsek se v neděli ráno probudil bez rýmy, bez teploty a v tak skvělé náladě, že jsem na ten bál nakonec vyrazili a moc jsme si to všichni užili.....:-D

Kalhoty jsem udělala dle střihu Burdy na pyžámko, v pase jsou na gumu.

Vesta je také dle střihu na pyžámko. Vpředu jsem pomocí nažehlovacího vlizelinu udělala z látečky dvě aplikace, které jsem pro jistotu obšila cik cak stehem. Zapínání na jeden dřevěný knoflíček ve tvaru kostičky.



Vzadu na vestičku nakreslil můj velmi šikovný manžel krásnou plachetnici. Použil bílou barvu na tmavý textil od Nerchau.



Skvělým doplňkem kostýmu pak bylo proužkované tričko, které Matýskovi přivezly vloni sestřenice z dovolené v Chorvatsku. Dost mě tím pobavily, protože přesně tenhle obrázek je mojí ikonkou na Fleru.....zajímavá náhoda.....:-D



Co by to bylo za piráta bez patřičných doplňků. Na hlavě měl pirátský šátek - černý s lebkami. Pokoušela jsem se ušít klobouk, ale po několika nezdarech jsme to vyřešili šátkem z obchodu. Klobouk budu muset ještě potrénovat. No a nakonec samozřejmě zbraně.



Kostým mu moc slušel a já jsem se dmula pýchou. Měla jsem z toho neuvěřitelně krásný pocit u srdíčka, že má na sobě něco, co jsem ušila já jenom pro něho......:-D

Obal na Matýskův deníček....:-)

Ráda bych poděkovala Bellet nejen za inspiraci k šití.

Když se můj malý chlapeček narodil, začala jsem mu psát deníček. Psala jsem mu, jaké udělal pokroky, kdy poprvé ochutnal mrkvičku, kdy poprvé řekl máma a kdy udělal svůj první krok. Když mu byl rok, přestala jsem deníček psát.

Pak jsem si přečetla v Marině článek "2011 v novém", kde nás nabádá, abychom si nejen ušily obal na diář, ale abychom si i založily deník, který rády za pár let vezmeme do ruky a budeme vzpomínat a prožívat znovu ty dny, které jsem na jeho stránky přenesly. Jako by mi mluvila z duše. Matýskovi budou za pár dní dva roky a každým den vidím, co všechno se naučil, čemu se směje, co ho baví, co ho dovede naštvat, rozlobit i rozplakat. Začalo mi být najednou líto, že nechávám tyhle okamžiky odeznít a zmizet téměř beze stopy. Protože bohužel čas dokáže všechny tyhle věci odvát a za pár let už si je člověk i při nejlepší snaze prostě nevybaví.

Tak jsem se rozhodla, že budu v deníčku pokračovat a leden k tomu přímo vybízel. Vzala jsem tedy do ruky sešit a nadespala jsem ho Matýskův rok 2011. Hned jsem tam začala zapisovat všechny zajímavé události, které ho jednou třeba potěší a rozesmějí. Najde zde své první kresby, o kterých tvrdí, že jsou auta. Ale vložila jsem mu tam např. i recept na jeho milované perníčky a budu doufat, že mu je jednou jeho žena bude také péct a on si při tom na mě vždycky vzpomene.

Už jsem moc sentimentální, takže tady je ten obal, který jsem mu na diář pro letošní roku udělala. Nějak špatně jsem si to asi změřila, takže závěrečné ozdobné prošití kolem dokola se raději nekonalo, protože bych tam ten deník asi už nedostala.

Detail písmenka M. Nažehlila jsem ho na obal pomocí oboustranného vlizelínu, obšila jsem ho ručně bavlnkou a trošku přikrášlila několika puntíkatými knoflíčky.



Není dokonalý, ale faktem je, že uvnitř ukrývá POKLAD......:-)