Dýňové koláčky (scones) s brusinkami

Tak tenhle receptík jsem si vyzkoušela už dávno, ale vůbec jsem se nestihla s vámi o něho podělit. A to by byla škoda, protože všem moc chutnal. Dýňová sezóna je téměř fuč, takže přicházím poněkud pozdě. No, třeba ještě někdo někde nějakou dýni vyštrachá....:-)

Podle jedné kuchařky, kterou mám doma, se tyhle anglické dobroty servírují k čaji o páté a jsou velmi oblíbené. Mají spoustu podob, sladké i slané. Ty sladké se pak podávají s marmeládou a zakysanou smetanou. Protože byla dýňová sezóna v plném proudu, našla jsem si na netu tenhle recept a pustila jsem se do něho.

Co budete potřebovat:

260 g polohrubé mouky
70 g cukru (Já použila hnědý cukr.)
1/2 lžičky mletého zázvoru
1/2 lžičky mleté skořice
špetka mletého hřebíčku (V původním receptu není, ale já ho použila, protože mi tahle kombinace koření sedí. Sehnat mletý hřebíček se zdálo nemožné, takže jsem si koupila celý a sama si ho umlela....cítím to v kuchyni ještě dneska. A to nemluvím o tom, jak ten mlýnek dopadl. Příště jen rozdrtit v hmožďíři.)
1 lžička prášku do pečiva
1/2 lžičky jedlé sody na pečení
špetka soli

Troubu předehřejeme na 200 °C.

Ve větší míse všechny tyto přísady řádně promícháme. Já používám klasickou metličku, protože díky ní se vše krásně promíchá - lépe než vařečkou.

Dále budeme potřebovat:

110 g másla
50 g rozinek (Já použila sušené brusinky posekané na menší kousky a vřele doporučuji!!!)
30 g upražených a nasekaných ořechů - vlašské ořechy, pekanové apod. (Asi u nás řádilo hejno veverek, takže jsem žádné oříšky doma nenašla a musela jsem ke své smůle ořechy vypustit a navýšit množství sušených brusinek, ale i tak to byla mňamka.)
80-120 ml podmáslí (POZOR: Začněte na 80 ml a pomalu přidávejte. Já tam frkla rovnou těch 120 ml a musela jsem přidávat spoustu mouky, protože jsem měla děsně řídké a lepivé těsto. Lepší je zvolit obrácený postup....:-) Ale co, chybami se člověk učí! Jo, a pokud nemáte doma v lednici podmáslí - stejně jako já, šupněte do 120 ml nejlépe plnotučného mléka polévkovou lžíci šťávy z citronu a nechte to chvíli působit. Pak budete mít podmáslí jako víno.)
120 ml dýňového pyré (To si snadno vyrobíte, když dýni i se slupkou nakrájíte na menší kusy, rozložíte slupkou dolů na pečící papír a dáte péct do trouby dokud není dýně pěkně měkká, vydlabete dužinu a pěkně ji rozmixujete na pyré. Zřejmě by se dal použít i rozmixovaný dýňový kompot, ale musíte ubrat koření a cukr, protože předpokládám, že dýňový kompot již nějakou chuť má.)
1 lžička vanilkového extraktu

Do mísy se suchými ingrediencemi přidáme na kousky nakrájené máslo a prsty ho zapracujeme dokud směs nevypadá trochu jako drobenka. Pak přidáme rozinky a ořechy. V jiné misce si smícháme podmáslí, dýňové pyré a vanilkový extrakt. Potom to přidáme do moučné směsi a vypracujeme krásné vláčné těsto.

Těsto přendáme na pracovní plochu a vyválíme placku tak 3-4 cm silnou, kterou rozkrájíme na osm stejných dílků. Můžete samozřejmě vytvořit i malé placičky, ale je nutné jinému tvaru přizpůsobit dobu pečení. Přendáme na plech s pečícím papírem a potřeme vajíčkem rozmíchaným s trochou mléka. Pečeme při 180 °C cca 18-20 minut, dokud není jejich povrch krásně zlatavý. Délku pečení je třeba přizpůsobit své troubě.

DOBROU CHUŤ.

Běžím vás pozdravit....:-)

Vůbec se mi nechce věřit, jak ten čas letí. Už je to měsíc od mého posledního příspěvku. Stydím se, ale to se nedá nic dělat. Vedu teď akční život matky na rodičovské dovolené.

Malinký Šimonek měl problémy s dýcháním, takže jsem dostali inhalátor a jeden lék, který máme dvakrát denně inhalovat. Nebudu se tu rozepisovat, jaký boj každý den prožívám, abych do něho ty léky dostala. Brání se, křičí, pláče, vzteká se....musím ho zabalit jakou kuklu do deky, aby se tolik nebránil. Někdy mám pocit, že mám doma chobotnici a ne chlapečka, který má dvě ručičky a dvě nožičky. Po takovém boji ho pak konejším v náručí a omlouvám se mu, protože jako maminka nemám vůbec dobrý pocit z takového mučení.

Se změnou počasí přišel starší Matýsek k parádnímu kašli a rýmě, se kterými bojujeme vlastně až doposud. Pak se k tomu přidaly teploty a zvracení. Dvě pekelné noci. Však to většina z vás zná. Když jsem myslela, že máme vyhráno, chytl to Šimonek, což bylo mnohem horší. Další dvě noci bez spánku. Teď už je to lepší, ale i tak toho mám plné brýle a večer padnu do postele jako podťatá. Na nějaké surfování po netu nemám vůbec sílu. Zvládnu občas uklidit, sem tam něco uvařit a upéct. Přes den nevím, co dříve...přebalit, zacvičit, nakojit, dokrmit z lahve, odsávat rýmičku, inhalovat a tak pořád dokola. Ale dělám to z láskou, to je hlavní....:-D

Minulý týden nám přidali další lék na inhalování, takže ten boj svádím už čtyřikrát za den. Kvůli nachlazení je zase očkování v nedohlednu......tím pádem i školka pro Matýska. Už by potřeboval děti jako sůl. Se mnou si moc srandy neužije, i když se snažím vymýšlet příběhy a stavět z Lega vše možné, modelovat, kreslit, nemám na něho tolik času. Ve školce by si krásně hrál, pobavil by se a odpoledne bychom si užili společně. Ale žádné stěžování a šup šup něco dělat.....za chvíli bude čas večeře, tak je potřeba něco dobrého uvařit....:-D

Už se na vás všechny zase těším.....:-D

Moje první deka - pro Šimonka

Před časem jsem se tu zmiňovala o svém nákupu u Mellu. Protože se ochladilo a doma se mi povalovaly krásné látečky z kolekce Scoot (Deena Rutter - Riley Blake Designs) , pustila jsem se do deky pro Šimonka, abych ho v těch chladných dnech nestudily nožičky.

Původně jsem měla v plánu něco zcela jiného. Na stole mi ležely nejrůznější nákresy, barvičkami to jen hrálo, pastelky jsem musela několikrát ořezávat. Až nakonec jsem při brouzdání na netu našla deku, která mi hned padla do oka. Okamžitě jsem se pustila do řezání, žehlení a šití.....a tady je výsledek.

Je to vlastně deka i povlečení v jednom. Přední strana je podšita termolínem pro zpevnění a jednoduše rovně prošita v několika švech. Na zadní straně, která vznikla z té krásné písmenkové látky, je psaníčko. Takže tu máme jednu slabou deku nebo do ni mohu vložit nějakou výplň a rázem je z ní silnější deka pro chladnější dny. Právě v ní mám peřinku 80 x 80 cm, která původně byla vnitřkem jedné staré zavinovačky. Až se konečně dostanu do Ikea, koupím tam přikrývku Mysa Gräs a z ní si tu výplň udělám.

Je mi jasné, že se svým výkonem nemohu rovnat s dekami mnohých z vás, které jsou složité, nádherně prošívané a plné aplikací. Ale i tak jsem na sebe strašně pyšná a tetelím se blahem pokaždé, když s ní malého Šimonka přikrývám. Jak málo stačí ke štěstí.

To volné prošívání jsem zkusila i já. Když jsem to trénovala, tak mi to docela šlo a s výsledkem jsem byla spokojená. Když jsem to ale začala na dece, rozklepaly se mi ruce a výsledek byl příšerný. Tak jsem to poctivě vypárala a prošila místy rovně.

Musím si to prošívání na něčem natrénovat. Třeba na pohlednici do nové společné akce, o které psala Ajka na svém blogu.

Snad se i já stanu časem odvážnější a budu se pouštět do složitějších projektů. A třeba časem dojde i na to prošívání. Už teď se starší Matýsek dožaduje své vlastní deky.....tak uvidíme....:-D

Calzone

Před časem zveřejnila LILA na svých stránečkách fotečky calzone i s odkazem na jejich výrobu. A protože jsem tu měla jedno hotové těsto na pizzu, neváhala jsem a pustila jsem se do nich. Bylo to rychlé, krásně to vypadalo a skvěle chutnalo. Takže tuhle rychlou mňamku mohu doporučit.

Není to krásný pohled.

Ještě pár foteček z přípravy. Ta mřížka je rychle hotová a efekt dokonalý.

Z toho baleného těsta jsem udělala rovnou dvě. I když to bylo rychlejší, příště si zkusím udělat své vlastní ověřené těsto na pizzu.

Vypadají chutňoučce....taková krásná barvička a křupavá kůrčička.

Naservírováno a jde se podávat večeře. Ještě jsem k tomu udělala zeleninový salátek.

Dobrou chuť.

Vyhlášení vítězů podzimní soutěže

Ráda bych poděkovala všem, kteří ke mně nakoukli a ještě více těm, kteří se zapojili do soutěže a přidali svůj komentář. Jsem ráda, že jste si našli chviličku, zastavili se a zamysleli se nad tou otázkou. Vaše odpovědi byly skvělé a báječně jsem si početla.

Slibovala jsem, že losování provede můj chlapeček. Jenže všechno je jinak. Včera měl svátek a dnešní den trávil u babičky a dědy. Večer mi zavolal, že tam zůstane spinkat, takže budete muset důvěřovat mé osobě...:-D

Takže začneme.....na třetím místě se umístila.......AJKA - U Ajky 

Druhé místo obsadila..........KORFELA

Na největší balíček se pak může těšit....a vítězkou je.....LENKA

GRATULUJI....:-D

Balíčky jsou připraveny, zabaleny a čekají na své nové majitele. Takže poprosím vítězky, aby co nejdříve poslaly svoji adresu na můj e-mail. Pak už se můžou těšit na nějaké ty papírové drobnosti.

Snad jsem vás trochu potěšila. Přeji krásnou dobrou noc a hezký zbytek víkendu....:-D

SOUTĚŽ aneb Kdo si hraje, nezlobí.

Ten, kdo má děti, ví, že je to heslo věru pravdivé. Takže se také trochu zabavíme. Souhlasíte???

Kdysi jsem četla, že lidé podvědomě mají nejraději roční období nebo ještě přesněji měsíc, ve kterém se narodili. Pokud mohu mluvit za sebe, tak u mne je to pravda. Já mám ráda podzim. Ne, že bych si na ostatních ročních obdobích nenašla něco krásného, ale podzim mě zkrátka dostává do kolen. Samozřejmě že ne ty listopadové ušmourané dny, ale krásné teplé babí léto, kdy malíř podzim obarvil stromy těmi nejkrásnějšími barvami, kdy se slunce opírá do spadaného listí a ta čarovná vůně se nese celou přírodou, kdy na procházkách sbíráme kaštany a žaludy, pouštíme draky.....prostě říjen. No a v říjnu jsem se narodila.

Takže u mne to rozhodně platí. A co vy?

Jaké roční období/měsíc je vašemu srdíčku nejbližší??? 

Co na něm milujete nejvíce a proč???

Shoduje se s měsícem vašeho narození nebo ne???

Prostě se dole do komentářů libovolně rozpovídejte na tohle téma.

Termín uzávěrky je sobota 22. září 2012, 22:00 hod. 

V neděli pak můj chlapeček vylosuje ze všech odpovědí hned tři výherce. Ti se pak mohou těšit na malé dárečky - nějaké papírové maličkosti, které můžete využít na své vlastní tvoření nebo pro své děti, vnoučata, neteře či synovce. Nebo je prostě můžete darovat nějaké kamarádce tvořilce ve svém okolí. Jak s nimi naložíte, to už je na vás. Obsah balíčků je dost podobný, jen se liší velikostí. První místo bere největší balíček....to je jasné.....:-D

Podmínkou soutěže není umístění odkazu na tuhle soutěž na své stránky, ale pokud tak učiníte, určitě se nebudu zlobit.......a možná budu i ráda.....:-D

Tak přeji krásný zbytek dne a doufám, že se s chutí zapojíte.

PS: Fotečky jsou z října 2006. Vidíte, jak je tu na podzim krásně.

Pytlíček do školky

Už jsem se tu zmiňovala, jak se chystáme do školky (Dinoušek pro Matýska), ale také o to tom, proč tam bohužel zatím stále nechodíme (Někdy věci nedopadnou tak, jak si je naplánujete). Přesto jsem pro Matýska ušila pytlíček na čisté prádlo, aby ho neměl společně se špinavým a používaným prádlem v erárním školkovém kapsáři. Pověsí si ho hezky na ramínko ke kapsáři a bude mu tam sloužit a dělat zároveň parádu.

Bohužel mi teď všechno trvá strašně dlouho. Jindy bych takovou maličkost udělala za jeden večer. Teď mi to zabere tak 14 dní. Šít něco na tak dlouhé etapy je děsné. Chvílemi si říkám, jestli to má vůbec cenu. Ale když na mne pod rukama vykoukne hotový výrobek, jsem na sebe pyšná a dělá mi to strašnou radost.

Vpředu a vzadu je našitý tunýlek, kterým jsem oběma směry provlékla šňůrky a na konci je svázala.

Pytlíček  se lehce utáhne, zaváže např. vzadu na jeden uzlíček a pověsí. Jde to jednoduše a zvládne to i ten náš šmoula.

Opět jsem oprášila vyšívací stroj a opatřila jsem pytlíček takovou pěknou otřepanou jmenovkou.

Pytlíček byl určen do školky na čisté tričko, ponožky, trenýrky a punčošky, ale zatím byl zabaven a jsou v něm přenášeny rytíři, autíčka a mašinky. Než půjdeme skutečně do školky, třeba budu muset ušít jiný, protože tenhle už zůstane s námi doma....:-D

Další maličkosti pro radost

Na šití čas nemám, ale nakupovat.....to mi jde. Proč ne? Člověk si musí umět udělat radost, že?

Ve Strimě jsem si objednala pár maličkostí.......náhradní řezací kolečko, nějaké ty nitě.....:-)

1/4" patku, kterou už jsem párkrát použila při šití jednotlivých bloků deky pro Matýska a zavinovačky pro Šimonka. Byla jsem s ní moc spokojená a práce mi šla krásně od ruky. 

No a hlavně vysněnou, vytouženou kráčející patku.....šití s ní.....to je báseň. Stroj krásně vrní a všechno šlape jako po másle. Už se těším, až budu tu deku a zavinovačku prošívat.

PS: Já se tak úplně neflákám, jak by to mohlo vyznít v mých předchozích článcích. Ale když se do něčeho s nadšením pustím, protože mám najednou chvilku volnou, většinou pak nemám čas to dodělat. Tak se tady s tím ani nemohu pochlubit. Hromadí se mi to a já alespoň v noci ve snu prošívám a dokončuji začaté.....:-D

Další radost jsem si udělala na stránkách PattiStudio a objednala jsem si jedno číslo časopisu OTTOBRE.

Od té doby, co přestala vycházet Marina, mám absťák a potřebuji si občas zalistovat nějakým krásným časopisem, barevným, plným krásných fotek a střihů.....:-D

A že tenhle fakt stojí za to. Je tam tolik krásných věcí.

Pravděpodobně podle toho nikdy nic neušiji, ale i tak jsem z toho nadšená.

Takže mne v tom nenechte samotnou a koukejte si také udělat nějakou tu radost. Přeji krásný den.