Vůbec se mi nechce věřit, jak ten čas letí. Už je to měsíc od mého posledního příspěvku. Stydím se, ale to se nedá nic dělat. Vedu teď akční život matky na rodičovské dovolené.
Malinký Šimonek měl problémy s dýcháním, takže jsem dostali inhalátor a jeden lék, který máme dvakrát denně inhalovat. Nebudu se tu rozepisovat, jaký boj každý den prožívám, abych do něho ty léky dostala. Brání se, křičí, pláče, vzteká se....musím ho zabalit jakou kuklu do deky, aby se tolik nebránil. Někdy mám pocit, že mám doma chobotnici a ne chlapečka, který má dvě ručičky a dvě nožičky. Po takovém boji ho pak konejším v náručí a omlouvám se mu, protože jako maminka nemám vůbec dobrý pocit z takového mučení.
Se změnou počasí přišel starší Matýsek k parádnímu kašli a rýmě, se kterými bojujeme vlastně až doposud. Pak se k tomu přidaly teploty a zvracení. Dvě pekelné noci. Však to většina z vás zná. Když jsem myslela, že máme vyhráno, chytl to Šimonek, což bylo mnohem horší. Další dvě noci bez spánku. Teď už je to lepší, ale i tak toho mám plné brýle a večer padnu do postele jako podťatá. Na nějaké surfování po netu nemám vůbec sílu. Zvládnu občas uklidit, sem tam něco uvařit a upéct. Přes den nevím, co dříve...přebalit, zacvičit, nakojit, dokrmit z lahve, odsávat rýmičku, inhalovat a tak pořád dokola. Ale dělám to z láskou, to je hlavní....:-D
Minulý týden nám přidali další lék na inhalování, takže ten boj svádím už čtyřikrát za den. Kvůli nachlazení je zase očkování v nedohlednu......tím pádem i školka pro Matýska. Už by potřeboval děti jako sůl. Se mnou si moc srandy neužije, i když se snažím vymýšlet příběhy a stavět z Lega vše možné, modelovat, kreslit, nemám na něho tolik času. Ve školce by si krásně hrál, pobavil by se a odpoledne bychom si užili společně. Ale žádné stěžování a šup šup něco dělat.....za chvíli bude čas večeře, tak je potřeba něco dobrého uvařit....:-D
Už se na vás všechny zase těším.....:-D
